Jan Kubr

Posts Tagged ‘Michel Houellebecq’

My last week’s best and worst pieces of entertainment

In Uncategorized on November 24, 2008 at 10:19

You already know from me that Venture Voice is the best podcast on Earth (on entrepreneurship, at least), but you don’t know yet that its latest episode with Jeff Stewart is the best episode so far (quote: “The way you create wealth is by creating wealth for everybody.”). This might be the first and last episode of any podcast I’ll ever listen to more than once.

I’ve written about Michel Houellebecq’s book The Possibility of an Island before and although I wasn’t too excited about it, I think it’s worth spending the time to read it. But if you ever ever come across the movie that is based on this book, don’t even think about wasting your time watching it. It is by far the worst movie I’ve ever seen. Although I read the book, I have no idea what the movie is supposed to be about; it has no plot and no ending. Even though this is a 2008 movie, it’s full of boring long shots as if you were watching a movie from the seventies. Eh, to make it short, watch something else or read the book.

Advertisements

A book read: The Possibility of an Island by Michel Houellebecq

In Uncategorized on July 20, 2008 at 22:01

Despite many negative thoughts you can find in the book (I’ve quoted quite a few), both main characters keep looking for love.

At first I was angry at Michel. I think it is easy to be depressed and keep finding negative sides of everything. It sucks you have a gorgeous girlfriend because it is harder to keep her and it’ll hurt more when you lose her. It sucks you have a lot of money because everyone will try to be a friend of yours just because of your wealth. It’s easy to depressed and be proud of it. “I’m the educated European who must be critical to appear smart“.

It is not difficult to be over-critical, it is ridiculously easy. Fortunately, Michel goes a bit further. He shows how avoiding having children, social interactions, and emotions would not make people happier. Because there is no happiness if you never experience sadness.

Michel took the current trend (but is it?) of increasing individualism and ‘loving-only-yourself’ attitude to the extreme. The result? People escaping and looking for company and love. So he shows that this is not what people actually want. But does he mean this is where we are heading anyway? Not really. He doesn’t get to the society of lonely individualists by simply extrapolating the current trends, but also by making a science-fiction like jump that is as likely and close in time as humans flying to other galaxies.

Thus I don’t think love is going to get away soon. It’s here and it will be for a while, no matter how silly it might seem to writers being proud of their constant critisism. It’s the essence of life after all. And by the way, looking for love is selfish enough.

And I don’t think people are getting more lonely or individualistic. I think (also) thanks to the Internet there’s as much social interaction as never before. People get more independent, but not isolated.

Try again, Michel.

More quotes from Michel Houellebecq’s The Possibility of an Island

In Uncategorized on July 19, 2008 at 20:54

Yes, more quotes from this super-positive self-confidence boosting book. Hehe, not. As previously, I was too lazy to use Google Translate for you and I bet you’ll be, too. But for the Czech readers out there:

“‘Scény moderního světa’ – pojmenoval tu situaci novinář a neuvědomil si, že právě ony byly důkazem toho, že se Francie stala moderní zemí, že pouze skutečně moderní stát je schopný zacházet se starými lidmi jako s pouhým odpadem, že takové pohrdání předky by v Africe nebo v některé ze zemí tradiční Asie bylo nemyslitelné.”

“(…); a nelze říct, že by komunismus nějak extra rozvíjel v mezilidských vztazích citovost: v postkomunistických zemích panuje většinou spíš brutalita – společnost balzakovská, vniklá z rozpadu království, ze srovnání vychází jako zázrak laskavosti a něhy.”

“(…); snem všech mužů je potkávat malé nevinné coury, ovšemže připravené ke všem zvrhlostem – což jsou ostatně skoro všechny dospívající dívky. Ženy však později zmoudří, a tak odsuzují muže k věčné žárlivosti na jejich zhýralou minulost malých kurviček. ”
So far so good, great observation. But he continues:
“Odmítnout něco dělat, protože už jsme to dělali, protože už jsme to zažili, znamená pro nás i pro druhé rychle se zbavit veškerého důvodu k žití jakož i veškeré možné budoucnosti a ponořit se do těžké nudy, která nakonec promění ve strašlivou hořkost provázenou nenávistí a zatrpklostí vůči všem, kdo ještě patří k životu.”

“Moc hezké holce mužské pokolení neustále věnuje zvýšenou pozornost a hýčká ji (…). Fyzická krása zde hraje přesně tutéž roli jako za starého monarchistického režimu urozená krev (…) u vetšiny z nich velice rychle zvítězí pocit jakési vrozené, podvědomé a bezděčné nadřazenosti, což je cele řadí mimo, a ve velké většině případů značně i nad zbytek lidstva. A protože se každý z jejího okolí snaží seč může ušetřit ji jakékoliv újmy a uhádnout sebemenší z jejích přání, taková hezká holka jednoduše začne nahlížet zbytek světa, jako by se skládal ze samých sluhů (…)”

“Jako tolik jiných žen chtěla být penetrována, s ničím míň by se nespokojila, o tom nemohla být řeč.”

“Jako pro všechny dívky její generace znamenala sexualita pro Esther jen veselou zábavu, postavenou na svádění a erotice, z níž nevyplývaly žádné zvláštní citové závazky; podobně jako soucit podle Nietzscheho byla láska pohou fikcí, kterou si vymysleli slabí, aby u silných vyvoliali pocit viny, aby zavedli hranice jejich přirozené svobodě a divokosti. Ženy byly dříve slabé, obzvlášť kolem porodu, v té době potřebovaly být zaštítěny silným ochráncem, a proto vynalezly lásku, ale v současné době už byly silné, nezávislé a svobodné a odmítaly vyvolávat i prožívat cit, který už neměl žádné konkrétní opodstatnění.”

“(…) já se celý život staral jedině o své péro anebo o nic, teď byl můj pyj chcíplý a já ho v tom neblahém úpadku následoval (…)”

“Lež se mi teď ukazovala v celém rozsahu: týkala se všech aspektů lidské existence a její užití bylo univerzální; filozofové ji bez výjimky stvrdili, a podobně i takřka všichni literáti; pravděpodobně byla k přežití druhu nezbytná (…)”

“(…) ‘rodíme se v podstatě už sami, žijeme sami a umíráme sami’. Tato věta byla jednak přístupná i těm nejjednodušším náturám, jednak shrnovala, k čemu se dopracovali nejvybranější myslitelé; za každých okolností vyvolávala jednohlasný souhlas, a jakmile ji kdokoli slyšel vyslovit, propadl přesvědčení, že neslyšel nikdy nic tak krásného, tak hlubokého a tak trefného (…)”

So is it that Michel just needs to get laid, as a colleague of mine put it? But these are not in fact Michel’s quotes, there are Daniel’s (who is the main character of the book). I believe that it is just Daniel who needs to get laid (but can’t since the body can’t satisfy the desire anymore..) and Michel is onto something smarter. Read my review (coming up).

Michel Houellebecq

In Uncategorized on June 20, 2008 at 15:37

Michel Houellebecq and his The Possibility of an Island. Why was I given this book? Why do I need to read things like this (use Google Translate to transform to English):

“Každému nestrannému pozorovateli rozhodně dojde, že lidský jedinec nemůže být šťastný, že není vůbec uzpůsoben pro štěstí, že jeho jediným předurčením je šířit kolem sebe neštěstí, čímž činí existenci ostatních stejně nesnesitelnou, jako je ta jeho – a obyčejně jako první za oběť padnou rodiče.”

“Není čistého vztahu, neexistuje vyšší spojení duší ani nic, co by se tomu mohlo podobat anebo to zdánlivě připomínat. Když ustane fyzická láska, mizí vše; běh dní pak naplní chmurná povrchní podrážděnost.”

Maybe to remind me I was writing similar things many years ago except I was better? And to start again and kick this guy’s ass?