Jan Kubr

Proč

In Uncategorized on December 19, 2006 at 8:33

Nalézám se s ještě nedoschnutým inkoustem na magisterském diplomu přemýšleje o dalším profesním osudu. Tedy spíš cestě, osud zní příliš deterministicky, mám svobodu výběru. V životopisu dva zahraniční studijní pobyty, čtyři roky nepřetržité praxe v oboru (pár posledních měsíců také v zahraničí); i ten titul promovaného informatika ze znáte-v-ČR-lepší MFF UK znamená dost. S něčím takovým to přímo vybízí vtrhnout na pracovní trh a sebrat si pěkně teplé místečko v mezinárodní firmě, že? Nebo ne?

Díky více textům jsem se naučil jednoduchou rozhodovací techniku: Mysli na své dlouhodobé cíle a dílčí rozhodnutí dělej tak, aby ses k nim co nejvíce přiblížil. Tento postup má samozřejmě svá úskalí (především když se v dané oblasti toužené mety nebo jejich priority zatím teprve utvářejí), často ale pomáhá. Tedy, moje hlavní cíle relevantní k tomu rozhodnutí? Dělat něco, co mi bude dávat smysl. Pracovat tvrdě, když pracuji. Nepracovat ale přespříliš, ničemu to neprospívá. Vidět za sebou každý den hmatatelné výsledky (tím myslím i software..). Spolupracovat s lidmi, které obdivuji, se kterými je mi dobře, se kterými se vzájemně inspirujeme a motivujeme, tady můžu pokračovat dlouho. Čelit každý den novým výzvám. Pracovat v prostředí, které se hodí k činnosti, kterou právě dělám. Pracovat v době, kdy se na to cítím, ne kdy to přikazují vnitřní předpisy. Mít možnost cestovat, aneb mít možnost dál brát tu drogu, na níž jsem se stal závislým. A nebrat se příliš vážně. Shrnuto, vše co je různé od nudy, šedi, stereotypu, pocitu uvěznění, zbytečnosti a deprese.

Jak se to slučuje s pozicí junior podívejte-jsem-nový-člen-kravatové-elity konzultanta v, namátkou, Accenture? Mám zkreslenou představu, když si představím, že mých 10+ hodin denně bude zaplněno super prioritními a neodkladnými událostmi přispívajícími zmatečnému organizování projektů, jejichž smysl mi bude nejasný, jež budou ignorovat cílového uživatele, které se neskutečně povlečou a nakonec budou po několikanásobném překročení rozpočtů a plánů zrušeny? Nebo libovolné jedno z toho, to stačí. Ani trochu, že? Takže tudy ne. A protože rád dělám chyby, neboť tak se člověk nejlépe učí, zkusím to vlastní cestou, s vlastní značkou Flempo.

Co bude Flempo zastřešovat? Snahu umožnit lidem pracovat tak, jak bych chtěl pracovat i já. Zdůrazňuji, že to neznamená pracovat méně, i když pro někoho může, neboť jde především o zvyšování efektivity. A to díky flexibilitě, možnosti pracovat mimo kancelář ve dnech, kdy není žádný zásadní důvod k tomu tam být, a schopnosti organizovat si práci jako součást života, ne pouze životem vyplňovat mezery kolem práce. Začínám softwarem, protože tam vidím největší nedostatky (a samozrejmě to je moje aktuální královská doména), nechci ale nutně skončit výhradně u něj. Ale to ukáže budoucnost. Těším se na ni.

A nechci být na cestě do růžové budoucnosti sám. Jsou-li ti myšlenky Flempa blízké a chceš-li se připojit, ozvi se mi. Ideálně, pokud ti cokoliv mého přijde nehezké a víš, jak to vylepšit.

Příspěvky budou o všem, co se značkou Flempo bude souviset. Nebudou přehnaně osobní, detailně technické a tematická rozplizlost mě snad také přešla. Pokud vás to bavilo, těším se na vás příště.

Advertisements
%d bloggers like this: